Každý, kdo má aspoň trochu kulturního ducha, ví, že se nechodí do lepší společnosti v gumovkách nebo sandálech, o pantoflích ani nemluvě. Každý jenom trochu civilizovaný člověk ví, že si taková společnost vyžaduje určitou míru elegance, která k ní prostě patří.
Ale pokud jde o toulky přírodou, tam už leckdo z nás nemá až tak docela povědomí o tom, co si obout tam. Protože u přírody, zejména té lidmi dosud pomalu nedotčené, míváme sklony výběr obuvi podceňovat. Kdekdo si řekne, že si přece můžeme vzít cokoliv, protože výlet do přírody není žádná módní přehlídka.
A je pravda, že se na otázky módy v přírodě určitě zase až tak moc nehledí. Ovšem přesto by se neměl ani tady podcenit výběr toho, co si člověk vezme na nohy. Ne proto, že by se po něm v lese, na louce, u vody a podobně divoce žijící tvorové dívali opovržlivě, ne proto, že by byla ostuda, ale proto, že by se tu člověku ve špatně zvolené obuvi špatně chodilo.
Zatímco se při společenských událostech dá pro eleganci obuvi trocha té bolesti nebo jiných nepříjemností obětovat, v přírodě je tomu jinak. Tady se chodí obvykle delší čas, tady bývá nerovný, mokrý, zasněžený nebo nějak jinak nedokonalý terén, a proto je potřeba sázet zde ne na eleganci, ale především na pohodlí, které člověk v takových botách má. Protože otlaky, puchýře nebo odřeniny od bot nejsou nic žádoucího, když se má i za takového stavu nevyhnutelně jít dál, a ani banální nabrání si vody do bot není žádná maličkost, když kvůli tomu začnou nohy zábst.
A tak se i na pohyb v přírodě vybírají vhodné kvalitní boty. Tedy vybírají se trekové boty, ve kterých se chodí i v tom nejhorším terénu dokonale. Nejdokonaleji, jak to jenom aktuální situace umožňuje. Ty si pořizuje každý, kdo chce, aby si pobyt v přírodě užil a ne protrpěl. Každý, kdo chce mít dokonalé zážitky a ne jen vzpomínky v podobě bolavých nohou.