Jedním z typů schodů, se kterými se nesetkáváme již tak často, jako dříve, jsou bezesporu ty točité. K nalezení jsou stále ještě v mnoha kulturních památkách, především pak hradech a zámcích. Jako důvod se obvykle uvádí obrana – točité schody bylo údajně možné lépe bránit. Je však otázkou, nakolik byla tato metoda skutečně efektivní, a nakolik se jednalo pouze o propagaci či mylný výklad historiků. Ani zde totiž není situace ani zdaleka tak jednoznačná. Tím prvním důvodem k domněnce o obranném účelu těchto schodišť bylo jejich točení, respektive jeho směr. Naprostá většina lidí jsou praváci, takže používaný směr otáčení pro ně znamenal podstatně větší plochu pro máchání mečem, který byl ve středověku oblíbenou zbraní. Útočníci měli naproti tomu při držení zbraně v pravé ruce mnohem menší manévrovací prostor.
Zdá se to poměrně logické, a je pravdou, že skutečně byly některé točité schody postaveny právě s tímto úmyslem, avšak bylo jich pouze minimum. Musíme si uvědomit, že obránci se mohou v krátké době stát útočníky, když například nájezdnici dobudou část hradu. Takto by byla výhoda na straně lapků, což rozhodně nechceme.
Dále se musíme podívat, kde vlastně tento typ schodů najdeme. Obvykle se nachází ve věžích či rozhlednách, tedy vysokých, úzkých stavbách, kde není příliš mnoho místa. A to jej právě ten největší důvod, proč je tento typ schodišť stavěn – úspora prostoru. Právě ta je rozhodujícím faktorem i v moderní době. Ačkoliv se dnes již nestaví hrady či zámky s vysokými, štíhlými věžemi, stále ještě se občas najdou vysoké, úzké budovy, byť v podstatně menší míře. Není tedy divu, že se točité schody staly v podstatě minulostí. Dobrá, ale když tak spoří prostor, proč se nestaví běžně? Odpověď zní, že chůze po nich je nejen poměrně nepohodlná, ale také podstatně nebezpečnější ve srovnání s těmi rovnými. A asi každý z nás chce riziko pádu ze schodů zmírnit. Přeci jen, všichni víme, jaké může mít tento následky.